Debata v EP potvrdila hluboký rozkol v názorech na Turecko v EU ŠTRASBURK 28. září (zpravodaj ČTK Karel Barták) - Evropská unie je hluboce rozdělena v názoru na to, zda by se Turecko mělo stát jejím členem. Názorně to ukázala debata v Evropském parlamentu o nadcházejícím startu vstupních rozhovorů, která dnes vyústila v odklad ratifikace protokolu o rozšíření celní unie mezi EU a Tureckem a v přijetí nečekaně tvrdě formulované rezoluce.
Zatímco socialisté většinově tureckému členství straní, nejsilnější frakcí Evropská lidová strana-Evropští demokraté zmítají zásadní rozpory. Němečtí křesťanští demokraté či francouzští konzervativci dělají všechno pro to, aby start rozhovorů zkomplikovali; jejich kolegové z jižní Evropy nebo ze Skandinávie nejsou tak kategoričtí. Jednota nepanuje zdaleka ani mezi českými poslanci, kteří patří do tohoto klubu.
"Ještě se nestalo, aby jednání (o vstupu) zahajovala země, která neuznává jeden z členských států. Problémy s tím spojené se mohou vyřešit během jednání, já jsem však přesvědčen, že by se o nich nemělo jednat vůbec, protože jsou to samozřejmé věci," řekl europoslanec Josef Zieleniec (SNK). "EU Turecku ustupuje a bude-li si tak počínat dál, navrší se v budoucnu obrovské problémy." Slepé uličce se lze podle něj vyhnout tím, že se Turkům předem řekne, aby vedle členství v EU počítali i s jinou formou připojení.
Nejvyšší politikové unie postupují podle bývalého českého ministra zahraničí "velmi lehkomyslně" a "snaží se vyhnout dnešním problémům tím, že vytvářejí mnohem větší na později". Pozastavil se nad "mírou nezodpovědnosti, která kolem toho panuje", ačkoli jde o "jedno z nejdůležitějších rozhodnutí v dějinách unie".
Podle představitele skupiny Evropských demokratů Jana Zahradila (ODS) je naopak "nešťastné přidávat podmínky, protože se tím vytváří dvojí standard". Turecko je třeba posuzovat jako kteroukoli jinou kandidátskou zemi - každý vidí stav jeho přípravy a je nabíledni, že rozhovory potrvají deset či více let. Nyní je však třeba začít jednat, bez dodatečných komplikací.
Zahradilovi vadí, že při mezivládní debatě v minulých týdnech se Česká republika postavila na stranu Řecka a Kypru, tedy nepříznivě vůči Turecku. "Vždycky jsme pěstovali otevřenost vůči novým členům EU, ať to je kdokoli, pokud se dokáží kvalifikovat. Nyní jsme vstoupili do hry, která není naší hrou; nebyl to šťastný krok," uvedl Se Zieleniecem a tedy s většinou v ELS-ED nesouhlasí plně ani Jana Hybášková (Evropští demokraté). Soudí, že je třeba jednání zahájit ze strategických a bezpečnostních důvodů, bez dalších podmínek. Na druhé straně ovšem nelze vést rozhovory, dokud Turecko neuzná de facto Kyperskou republiku tím, že bude vůči ní uplatňovat ustanovení celní unie - tedy otevře jí své přístavy a vzdušný prostor.
Nervozitu nepociťují snad jedině Zelení. "Dosud jsme Evropu sjednocovali. Teprve nyní, v případě Turecka, můžeme mluvit o jejím rozšíření," vyložil jejich předseda Daniel Cohn-Bendit. "Začne se 3. října a skončí se za dlouho, nejdříve za deset let. Do té doby se stane spousta věcí. Takže buďme v klidu."
Turecko zatím uznává pouze Severokyperskou tureckou republiku, která se od převážně řecké části ostrova odtrhla v polovině 70. let. Turecká armáda tehdy obsadila severní třetinu ostrova v reakci na pokus o převrat krajně nacionalistických kyperských Řeků, kteří chtěli připojit ostrov k Řecku, kde v té době vládla vojenská junta.
Mezinárodní společenství poté uvalilo na severní Kypr sankce, které vážně poškodily jeho ekonomiku. Do EU loni vstoupila jen řecká část ostrova, jejíž vláda podle mezinárodního společenství zastupuje celý ostrov.